Havlata K.(1885-1957)-Kúpajúce pri jazere

  • Výrobcovia neuvedený
  • Kód produktu: OČO 46
  • Dostupnosť: Obvykle do 3 dní

Havlata Karel(1885-1957)-Kúpajúce pri jazere Technika: olej na plátne Rozmer:70x50 cm/88x67,5 cm s rámom Rok: 1953 Značenie: vľavo dole a vzadu


 Český malíř Karel Havlata se narodil 9. listopadu 1885 v Mnichově Hradišti. Když mu bylo něco přes jeden rok, přestěhovali se jeho rodiče do Nové Paky, kde jeho otec získal práci v tamní hrnčířské dílně. Havlata už na obecné a měšťanské škole rád a velmi dobře kreslil a maloval, a tak se jeho rodiče rozhodli poslat ho do učení do malířské dílny akademického malíře Václava Kretschmera.V této dílně pak Havlata zůstal celých dvanáct let, od roku 1899 do roku 1911, kdy se osamostatnil. Havlata za svůj umělecký život vytvořil tisíce obrazů. Jeho malířská zručnost z něj udělala vyhledávaného krajináře – jeho oblíbenými tématy byly Krkonoše, Novopacko a Český ráj. Havlata nebyl pouze krajinářem, maloval i zátiší a portréty, nicméně spíše na zakázky svých přátel.  Protože byl Havlata omezen regionem Novopacka, v mnoha případech se musel přizpůsobovat vkusu zákazníka a poptávce. Kromě obrazů tak namaloval také mnoho horizontů u betlémů a kulis divadelních inscenací, proslulé byly také jeho dekorace a pozvánky na šibřinky novopackého Sokola. Havlata sám si uvědomoval, že v tom obrovském množství obrazů maluje i méně kvalitní díla, ale musel živit rodinu a s oblibou říkal, že umělec nesmí hladovět. Svou vlastní tvorbou se Havlata stal pokračovatelem slavné tradice novopackých malířských dílen. Mezi jeho nejznámější žáky patřil také Ferdinand Tásler (1919 – 1996). Havlata byl nadšeným sběratelem drahých kamenů a zkamenělin, které sbíral na Novopacku. V tomto oboru se stal skutečným znalcem, vytvořil rozsáhlou sbírku, ze které jsou některé ukázky v novopacké Klenotnici drahých kamenů a v Národním muzeu v Praze. Havlaty si nesmírně vážil také další novopacký rodák a přední mineralog RNDr. Karel Tuček, CSc., který řekl: ‚S Havlatovými krajinami si nelamte příliš hlavu, pro mě i jeho to byly sběratelské lokality, měl s sebou kladívko a majzlík, ale i náčrtník nebo barvy s paletou.‘ Tuto skutečnost mezi jinými dokumentuje i známý obraz ‚Permská krajina‘, který Karel Havlata namaloval v roce 1935 pro Krajinářskou výstavu v Nové Pace. Obraz nemaloval náhodně, využíval svých sbírek a vědomostí, návrh na realizaci obrazu konzultoval se slavným profesorem Cyrilem Purkyně a doc. Dr. Františkem Němejcem. Dalším obrazem inspirovaným dávnými věky je obraz permské krajiny, který Havlata namaloval za araukaritem ve vitríně u Suchardova domu. Tento obraz o celkové ploše dvaceti metrů čtverečních Havlata namaloval za pouhý týden, od 17. do 22. října 1955.  Nová Paka se s Havlatovým dílem seznámila na výstavě, která se konala k jeho sedmdesátinám od 6. prosince 1955 do 6. ledna 1956 v Kafkově síni.
Havlata zemřel 30. prosince 1957 v Nové Pace.